Projekt AQUATAB vznikl již v polovině 90. let 20. století, kdy byl původně zamýšlen jako databázový přehled akvarijních ryb s informacemi o jejich chovu a odchovu. Od roku 2001 je dostupný veřejně na internetu a postupně se stal nejucelenějším českým zdrojem informací o systematice rybovitých obratlovců. V průběhu času také navázal na České názvosloví ryb a rybovitých obratlovců vydané Národním muzeem v Praze (Hanel & Novák 2000, 2001, 2002, 2004, 2007, 2009; Hanel, Plíštil & Novák 2011, 2013) a pokračuje v dokumentaci a aktualizaci taxonomických informací včetně tvorby českého názvosloví pro taxony, u nichž dosud nebylo vytvořeno.

Vyhledávání v taxonech

nebo

AQUATAB obsahuje

  • procházet 615 platných čeledí
  • procházet 5343 platných rodů
  • procházet 37560 platných druhů

Jak citovat AQUATAB?

Plíštil, J. (Ed.) 2026. AQUATAB. Verze (4/2026). World Wide Web electronic publication. ISSN 3029-8792. Dostupné z: https://www.aquatab.net/.

Nové fotografie v galerii

Fotografie druhu Platydoras armatulus

Platydoras armatulus

trnovec bělopruhý

Fotografie druhu Desmopuntius pentazona

Desmopuntius pentazona

parmička pětipruhá

Fotografie druhu Wallaciia regani

Wallaciia regani

hřebenáč Reganův

Fotografie druhu Rineloricaria sp. Red

Rineloricaria sp. "Red"

Fotografie druhu Laetacara dorsigera

Laetacara dorsigera

akara zlatá

Fotografie druhu Myloplus rubripinnis

Myloplus rubripinnis

myloplus červenoploutvý

Všechny fotografie

Články

Ilustrační obrázek k článku: William N. Eschmeyer zemřel

William N. Eschmeyer zemřel

Dne 30. prosince 2024 zemřel ve věku 85 let americký ichtyolog William N. Eschmeyer. Po studiu mořské biologie na Michiganské univerzitě a doktorátu na univerzitě v Miami působil 40 let jako kurátor ichtyologického oddělení Kalifornské akademie věd.>

Ilustrační obrázek k článku: Sladkovodní rejnoci

Sladkovodní rejnoci

Rejnoci svým neobvyklým vzhledem zaujmou snad každého, zvlášť pokud je vidí plavat. Velká většina z více než 640 aktuálně platných druhů těchto paryb žije v mořích. Ale jedna skupina trnuch obývá sladké vody Jižní Ameriky a její zástupci se také chovají v akváriích.>

Ilustrační obrázek k článku: Sladkovodní platýsi

Sladkovodní platýsi

Když začneme ve sladkovodní akvaristice přemýšlet o rybách žijících na dně, napadnou nás nejdřív určitě různí sumci, mřenky nebo sekavky. Existují ale i jiní, daleko exotičtěji vypadající obyvatelé dna, s nimiž se lze setkat v nabídce dovozců či v nejrůznějších inzerátech. >

Ilustrační obrázek k článku: Nahohřbetí

Nahohřbetí

Mezi akvarijními rybami občas nacházíme stvoření velmi netypická, jež na první pohled „klasickou“ rybu ani nijak moc nepřipomínají, zato ale často bývají unikátní svými životními projevy či biologickými vlastnostmi. Tato charakteristika určitě platí i pro nahohřbeté.>

Ilustrační obrázek k článku: Motýlkovci, nožovci a rypouni

Motýlkovci, nožovci a rypouni

V samostatném článku jsme si představili arowany, baramundie a další ostonojazykovité ryby. Do stejného řádu ostnojazyční (Osteoglossiformes) patří také motýlkovci, nožovci a rypouni, kteří se čas od času objevují mezi dováženými rybami.>

Ilustrační obrázek k článku: Jeseteři a kostlíni

Jeseteři a kostlíni

Jeseteři i kostlíni patří k vývojově nejpůvodnějším rybám, které žijí na naší planetě. Zatímco jeseteři se v zájmových chovech objevují často jako bazénkové ryby, kostlíni bývají vzhledem ke své velikosti především ozdobou veřejných akvárií.>

Všechny články

Aktualizované stránky

Jupiaba Zanata, 1997

Zanata, A. M. 1997. Jupiaba, um novo gênero de Tetragonopterinae com osso pélvico em forma de espinho (Characidae, Characiformes). Iheringia, Série Zoologia (Porto Alegre) No. 83: 99-136.

Jupiaba polylepis (Günther, 1864)

jupiaba mnohošupinná

Jupiaba essequibensis (Eigenmann, 1909)

jupiaba guayanská

Cynopotamus Valenciennes, 1850

Cuvier, G. & Valenciennes, A. 1850. Histoire naturelle des poissons. Tome vingt-deuxième. Suite du livre vingt-deuxième. Suite de la famille des Salmonoïdes. Table générale de l'Histoire Naturelle des Poissons. v. 22: i-xx + 1 p. + 1-532 + 1-91, Pls. 634-650.

Cynopotamus xinguano Menezes, 2007

Creagrutus Günther, 1864

Günther, A. 1864. Catalogue of the fishes in the British Museum. Catalogue of the Physostomi, containing the families Siluridae, Characinidae, Haplochitonidae, Sternoptychidae, Scopelidae, Stomiatidae in the collection of the British Museum. v. 5: i-xxii + 1-455.

Creagrutus cracentis Vari & Harold, 2001

grutus paránský

Charax Scopoli, 1777

Scopoli J. A. 1777. Introductio ad historiam naturalem, sistens genera lapidum, plantarum et animalium hactenus detecta, caracteribus essentialibus donata, in tribus divisa, subinde ad leges naturae. Prague. Introd. Hist. Nat. . i-x + 1-506.

Charax gibbosus (Linnaeus, 1758)

charax hrbatý

Chalceus Cuvier, 1818

Cuvier, G. 1818. Sur les poissons du sous-genre Mylètes. Mémoires du Muséum d'Histoire Naturelle, Paris v. 4: 444-456, Pls. 21-22.

Sponzoři

Czechia hosting