Mnoho akvaristů touží po chovu drobné živorodky trpasličí (Heterandria formosa), která je nesmírně zajímavá svou velikostí, životními projevy a především biologií rozmnožování. Níže popisovaná kolumbijská živorodka sličná (Neoheterandria elegans (Henn, 1916) předčí známou "formosku" ve všech uvedených oblastech.
Samička N. elegans dosahuje maximální velikosti srovnatelné se samcem H. formosa (2,5 cm). Sameček dorůstá maximálně 1,5 cm.
Samičky mají i po celou dobu gravidity velice elegantní tvar. Základní barva je zlatavě medová s 6-9 tmavě okrovými příčnými pásky. Přibližně uprostřed těla (za koncem břišní partie) jsou dva pásky, sbíhající se ve spodní části a vytvářející velké V, které je vyplněno opaleskující tmavomodrou a lemováno intenzívní zlatožlutou barvou. Všechny ploutve jsou bezbarvé. Jako celek působí rybka bez nadsázky rozkošně. Samečci jsou naproti tomu vcelku nenápadní - barevně jsou sice shodní se samicemi, ale pro svou velikost a nízké torpédovité tělo, žádný z drobných detailů nemá šanci vyniknout.
Zcela nezvyklý je způsob imponování samců - žádné napjaté ploutve a obeplouvání samičky. Ve vrcholném imponování se samci staví hlavou dolů nad hřbetem samice a to většinou příčně na orientaci jejího těla. Pokud se samice zastaví, provede sameček pomalý obrat (jakoby looping) a položením na bok pod břichem samice provede pokus o oplození. Po celou dobu samice nejeví žádnou tendenci k úniku. Celý proces probíhá v klidu a jakési "důstojnosti", zcela odlišné od naparování, pronásledování a konečného znásilnění, tak dobře známého např. u P. reticulata.
Březost trvá 24 dní a je pro ni typická superfoetace (postupné dozrávání zárodků). Literatura uvádí počet mláďat kolem 20. Domnívám se, že jde pouze o hrubý odhad, protože superfoetace je dokonalá a samice vrhá přibližně každé 2-4 dny 1-2 mláďata prakticky bez přerušení. Podle vlastních zkušeností je spolehlivá produkce 20 mladých za kalendářní měsíc. V optimálních podmínkách dospívají samci po dvou měsících a po dalších dvou měsících samice.
Dospělí si mladých nevšímají ale vzhledem k jejich extrémní velikosti (2 mm) a tedy i nároků na krmení (jednobuněčné řasy a nálevníci), je nutná hustě zarostlá nádrž, ve které vždy něco najdou. Nejlépe se mi osvědčilo houští růžkatce Ceratophyllum sp., naopak špatné zkušenosti mám s mechem Vesicularia dubyana, který ovlivňuje chemismus vody nepříznivě pro tvorbu řas a nálevníků. Dospělí přijímají veškerou velikostně odpovídající potravu. I ta nejjemnější cezená daphnia je pro ně příliš velká, stejně jako dospělý cyklop. Jsou velice vděční za živé i mražené nauplie cyklopu, stejně tak i za sušené krmivo. Méně nadšeně berou mixované maso, ale zato se jím dokážou nacpat tak, že i samcům je vidět bříško. Ovšem při následujícím krmení si masa už nevšímají. Dávám jej tedy asi 2x týdně.
Neoheterandria elegans je acidofobní (vyžaduje pH nad 7,5) a teplomilná (26-30 °C). Nároky na prostředí jsou malé. Objem nádrže kolem 30 litrů s výměnou 1/3 vody jednou za 2 týdny je naprosto vyhovující. Doporučuji nyní již vzácně vídané písečné dno, které nevytváří smrtelně nebezpečné kaverny, z nichž pro tyto drobounké rybky není úniku. Filtr musí být pouze z jemného molitanu a s velmi slabým sáním, které překoná i nejmladší potěr. Nutností je jednodruhové akvárium, poskytující rybám potřebný klid (Choval jsem je zpočátku s velmi klidnou a drobnou Poeciliopsis prolifica, se kterou sice dobře prospívali, ale samice nezabřezly. První mladé jsem zaregistroval přesně 26 dní po jejich osamostatnění).
Živorodka sličná je ideální ryba do malých nádrží teplých panelákových bytů. Při dodržení běžných preventivních opatření netrpí žádnými nemocemi, není náročná na potravu a spolehlivě se množí. Protože je však plachá a má málo mladých, není veřejně komercializovatelná. I mezi zahraničními akvaristy je velmi vzácná a například v Německu se platí až 45 DM za nedospělý pár. To je vlastně jediný důvod, proč zřejmě po dlouhou dobu zůstane rybou pro specialisty.
Použitá literatura
- Kempkes, M., Schäfer, F., (1998): Alle Lebendgebärenden der Welt. Mörfelden-Walldorf, A.C.S. (Aqualog), 352 ss.
- Wischnath, L.,(1993): Atlas of Livebearers of The World, T.F.H. Publications, Inc.; USA, 336 ss.
