Z historie naší akvaristiky část 9.

Karel Krček

03.08.2007

Poslední léta míru před 1. světovou válkou (Rakousko-Uhersko vypovědělo válku Srbsku dne 28.7.1914 po sarajevském atentátu na následníka trůnu Ferdinanda d´Este) byla v naší akvaristice ve znamení čilého spolkového života a uveřejňování řady převzatých, ale i původních, většinou vlastních, poznatků.

Poslední léta míru před 1. světovou válkou (Rakousko-Uhersko vypovědělo válku Srbsku dne 28.7.1914 po sarajevském atentátu na následníka trůnu Ferdinanda d´Este) byla v naší akvaristice ve znamení čilého spolkového života a uveřejňování řady převzatých, ale i původních, většinou vlastních, poznatků. Z dnešního pohledu je zajímavé konfrontovat, v čem se naši předchůdci mýlili a v čem naopak představovali evropskou akvaristickou, ale i teraristickou špičku. Podívejme se společně na některé názory a informace z let 1911 a 1912 (Akvaristický Obzor):

  • „Slučování potěrů a dospělých ryb ve společných nádržích: Opatrnosti třeba při slučování potěrů živorodek, protože možnost bastardace některých druhů není zcela vyloučena. – Téměř šmahem se zapomíná na možnost vyhladovění potěru jednoho, byť i většího, při sloučení s potěrem třebas i značně menším. Mladé cichlidy (do 2 cm), nandidy, potěry okounů aj. jsou poměrně nehybné a v lovu potravy trochu neobratné. Dáme-li je do společnosti parem, živorodek a jiných čiperných rybek, nepřijdou téměř ani k soustu.“
  • „Jak se loví pakomáří larvy? : Lehce přístupné místo rybníku nebo příkopu za tmy osvětlí se intensivně acetylenovou nebo elektrickou kapesní lampou. Za krátko ve světelném kuželi nahromadí se mimo daphnie spousta pakomářích larev, kteréž schytáme pohodlně síťkou.“
  • „Voda v akvariu dobře zřízeném se obyčejně nemění. Beze změny vody udrží se akvarium i po měsíce, ba i leta, aniž třeba čeho jiného, než vypařenou vodu dolíti, přebytečné rostlinstvo vystříhat, vybrati přespočetné ryby a hlemýždě a občasně odstranit trochu kalu.“ Páni čtenáři byli na toto téma vyzváni k diskusi, ale Národní Politika uveřejňovala i následující názory:
  • „Zlaté rybky v akvariích není třeba v zimních měsících krmiti; potravy vůbec ani nepřijímají. Za to však nutno každého třetího dne dáti jim novou čerstvou vodu. Voda má býti vždy odražena a nikoli ledová. V měsíci březnu počínají rybky za to žráti.“ (pozn.: proti tomuto názoru se samozřejmě postavil m.j. i B. Žežula).
  • „Organtinové stěny do terrarií hodí se zejména pro ještěrky (pokud ovšem není nutno terraria vytápět). Nejen je ventilace znamenitá, nýbrž zvířata mohou daleko bystřeji si vésti, nejsouce odkázána na dno a nějaký pahýl z něho vyčnívající – honí mouchy atd. i po stěnách a po stropě. Pro mnohé šplhající ještěrky jsou vlastně podobné stěny podmínkou dobrého chovu.“
  • „Hnědé řasy z akvaria odstranil Kellner tak, že zrcadlem odrážel do akvaria denní světlo. Doporučujeme ku zkoušce.“
  • „Různá vzdornost ryb k nedostatku kyslíku: Ve velikém (3 hl) akvariu, kde jsem měl pohromadě různé okouny, cichlidy a labyrinthky, počal jsem větrat teprve v listopadu, když při nastalém úbytku světla a oslabené vegetativní síle rostlin se objevovaly známky nedostatku kyslíku. Rybám se výtečně vedlo; zvykly si však na ventilaci tak, že když se někdy v noci zastavila, ráno byly nylezeny dýchavičné; naši okouni postupně vymřeli při takových příhodách. – O cichlidách ostatně je známo, že se dají chovat v poměrně malých, nevalně větraných (neosázených) nádržích; náležejí jistě k nejvzdornějším.“
  • „Zajímavý příspěvek ze psychologie rybí (Geophagus jurupari Heckl): Jelikož jsem tuto rybku důkladně pozoroval, bylo mi možno přes její pohyblivost ji dle skutečnosti nakreslit. Když jsem obraz dokreslil, přiložil jsem ho ku stěně akvaria, abych viděl, zda se sama pozná. Neočekával jsem toho, co se stalo. Jakmile můj jurupari obraz spatřil, okamžitě změnil barvu, tak že slabě naznačené temné pruhy zbarvily se temně hnědě, a se vzpřímenými  ploutvemi  vrhl  se na obraz. Pravdě podobně  tušil  protivníka,  kterému  se chtěl  dostat na kůži.  Toto divadlo opakovalo se pokaždé, když jsem se k němu s obrazem přiblížil i tehdá, když cizí lidé byli přítomni, takže očitě jsem mohl předváděti interesantní případ   rybí   inteligence  a   vnímání,  kteréž  sám  do  té  doby  bych  byl   považoval  za nemožné.“  (pozn. :  zajímavé  je i  stanovisko redakce  AO :  „Ryby,  jichž  inteligence  je zbystřena  nutností  opatrování  potěrů,  pravdě  podobně  všecky  dají  se splésti obrazem, vystihujícím  kontury  těla  atd.,  takže  snad  nebude  ani  třeba,  zvláště   přesného obrazu (někde stačí snad jen šablona, jinde určitá kombinace barev a p.).“
  • „Samobřezný vývoj vajíček žabích (parthenogenesu) vzbudil nedávno francouzský badatel Bataillon tím, že jemným hrotem skleněným, platinovým a p. lehce bodl do neoplozeného vajíčka: tato se počnou za 4 hodiny potom rýhovati, ba lze z nich vychovati i mladé pulce.“
  • „Dobré suché krmivo: Výživnou a lacinou náhradou za živou potravu jest sušené hovězí srdce. Nakrájené plátky necháme na vzduchu, později u kamen uschnouti tak, že úplně na roh ztvrdnou. Škrábané pak částečky srdce plavou na povrchu vody; některé druhy ryb (makropodi – živorodky) je neobyčejně rády žerou.“
  • „Pěstování akvarijních rostlin v zahradě v polovině sudu do země zahrabaném lze velmi doporučiti. V hlinitém dně daří se výborně např. Limnocharis Humboldti. Zato rybám v nádrži oné nesvědčí.“
  • „Riccia fluitans, plovoucí mech, vlastně jatrovka je nezbytna pro chov Haplochilů a Rivulů, kteří se zálibou kladou jikry do husté spleti této rostliny. Vylíhlé rybky též v ní ujdou žravosti starých a mimo to nalézají v ní spousty nálevníků nezbytných ku vývoji.“
  • „Danio prohání se rádo na větším volném prostoru, proto je radno, kdo chce míti z bystré rybky této plné potěšení, dáti jí větší akvarium a osaditi je větším počtem rybek, jež teprve ve společnosti svůj charakter plně projevují.“
  • „Ochrana násosek skleněných, sloužících k odstraňování kalu atd. provede se vhodně nasazením kousku kaučukové rourky na tenkostěnný konec, jenž se jinak snadno o kameny zuráží.“

Akvaristický Obzor přinášel spoustu zajímavých informací, z nichž některé byly i velice kuriozní – např.:

  • „Závody ryb v akvariích 10 metrů dlouhých pořádají Siamci. Nedávno zemřelý král Čulalonkorn dokonce prohrál při takových závodech i jednu svou ženu!“
Ideální rozměry závojnatky. Čísla se vztahují k délce tělové (ocas vyjímaje), vzaté za jednotku. Celkový počet dosažitelných bodů je 100. Kresba dle článku J. Drásty, 1912

Kolem roku 1912 byly publikovány rozsáhlé statě o chovu ryb, o krmení, o dostupné technice (např.: „Výsada patentu automatické pumpě konstruované Žežulou a Bittnerem udělena byla bez námitek, což zajisté svědčí o originalitě konstrukce.“) a o řadě dalších, s akvaristikou a teraristikou souvisejících tématech. Vysoká pozornost byla věnována nemocem ryb a způsobům jejich léčení. V květnu 1912 je panem J. Drástou uveřejněn standard závojnatky a v červenci 1912 týmž akvaristou standard rájovce. Je skutečně nad možnosti tohoto seriálu postihnout vše, co se v této době v akvaristice dělo, ale na svoji dobu to bylo velkolepé. Neměli bychom zapomenout ani na obchodně – společenské informace, např.:

  • „První pražská akvaristická centrála II. Žitná slibně zahájila činnost ku prospěchu české akvaristiky ve Velké Praze i vůbec; při podniku je zřízena i velká pěstírna, lze tu koupiti též rostliny, potravu a nejrozmanitější pomůcky drobné i nádrže se stojany atd. Členům akvaristických spolků při A.O. se poskytuje 10% sleva.“
  • „Nová pěstírna akvarijních ryb na Mělníce: Pan Jos. Kopecký, v akvarijních kruzích v Čechách známý praktik, zřizuje pěstírnu okrasných ryb. Pěstovati hodlá pod širou oblohou a ve sklenníku. Tím bude mu umožněno dodávati ryby zvyklé nižším teplotám. Nový podnik upřímně vítáme.“

Samozřejmě ani v tomto pokračování o historii naší akvaristiky nemůže chybět alespoň pár slov o spolkové činnosti. Zatím co členové IRISu Plzeň, CYPERUSu Brno, AKVARIA Praha i LEKNÍNu Praha se pravidelně scházeli a podnikali řadu akcí, dochází k dalšímu rozšiřování organizované akvaristiky u nás:

  • „KOTVICE, spolek přátel akvaristiky a terraristiky na Mělníce, konal ustavující schůzi v sobotu dne 17. února (1912) o 8. hod. večer. Na schůzi přednesl p. ředitel gymnasia dr. V. Nejdl thema: Akvaristika zušlechťuje a okrašluje život. Do spolku se napoprvé přihlásilo 34 členů; řídící pracovníci: p. Pharm. Mag. A. Valenta a úř. Spořitelny na Mělníce p. J. Kopecký.“
  • „VALLISNERIE, kroužek akvaristů na Žižkově, hodlá sdružiti všechny akvaristy v tomto velikém předměstí pražském k  sesílení akvaristického ruchu a jeho prohloubení. Organizace: p. F. Fischer a p. K. Bittner.“ Pozn.: Ustavující schůze Vallisnerie se dle dostupných pramenů konala 17. dubna 1912 (předseda p. MUDR. Souček, mpř. p. Bittner.

Od června 1912 se Akvaristický Obzor stává spolkovým orgánem IRISu Plzeň, CYPERUSu Brno, AKVARIA Praha, KOTVICE Mělník, VALLISNERIE Praha a LEKNÍNu Praha.