Z historie naší akvaristiky — část 2.

Karel Krček

05.05.2007

V prvé části našeho nového seriálu o historii akvaristiky na území dnešní České republiky jsme se zmínili o tom, že prvé tři naše akvaristické spolky byly pražské „Aquarium“ (zal. 1899), plzeňský „Iris“ (1901) a brněnský „Cyperus“ (1907).

V prvé části našeho nového seriálu o historii akvaristiky na území dnešní České republiky jsme se zmínili o tom, že prvé tři naše akvaristické spolky byly pražské „Aquarium“ (zal. 1899), plzeňský „Iris“ (1901) a brněnský „Cyperus“ (1907). Zatím, co termín akvárium (přesněji řečeno „aquarium“) byl poprvé použit v r. 1853 (P. H. Gosse), zvolily zbývající dva spolky do svých názvů jména bahenních rostlin (Iris – kosatec, Cyperus – šáchor), což může napovídat i o tom, že zájmem činnosti těchto spolků mohla být částečně i teraristika.

Jako první specializovaný vivaristický časopis v Evropě (se čtrnáctidenní periodicitou) je označován německý „Blätter für Aquarien und Terrarien Kunde“ (zač. 1890 – 91), ale ani česká, z dnešního pohledu pravidelně vycházející, akvaristická odborná publicita, na sebe nenechala dlouho čekat.

Spolkovým orgánem pražského „Aquaria“ byl ze začátku časopis „Svět zvířat“, kde byla redigována samostatná rubrika „Aquarium“, kromě toho spolek uveřejňoval své zprávy i ve Sportovním věstníku Illustrovaného Kurýra a v Hlasu Národa. V zahraničí pak přispíval v již zmíněném časopisu „Blätter für Aquarien und Terrarien Kunde“ a v časopisech „Natur und Haus“ a „Sport und Salon“. V roce 1900 bylo v Praze zahájeno vydávání litografovaného časopisu s názvem „Věstník prvního spolku Aquarium v Praze“. Časopis vycházel měsíčně a jeho prvním redaktorem byl místopředseda spolku, pan Jan Fučíkovský. V tomto časopisu byly uveřejňovány první pěstitelské zprávy členů spolku, ale byla zde již založena i samostatná rubrika „Bursa“, jejímž prostřednictvím bylo možno si vyměňovati přebytky rostlin, ryb a dalších živočichů. Pro zajímavost si přečteme část úvodního prohlášení nového „Věstníku“: „Spolek vstupuje po činném a možno směle říci úspěšném působení svém v druhý správní rok, hrdě shlížeje na působení své v roce minulém. Odborné přednášky, různé a bohaté články našeho odvětví se týkající, obeslání 2 výstav (pozn .: Královská Obora a Beroun) a dobyté tím přemnohé ceny, byly mocnou pákou, že naše snahy doznaly hojného rozšíření i v širokých vrstvách a po všech krajích našeho království Českého.“

O začátcích plzeňského „Irisu“ toho není mnoho známo, ale již v roce 1901 vydává tento spolek oběžník, který od roku 1903 do roku 1907 vychází jako spolkový časopis.

V úvodu 2. vydání v ostatním na svou dobu vynikající knížky Karla Ullmanna „Akvarium pro dům a školu“ – 1927 (pozn. : 1. vydání 1908) se autor zmiňuje i o publikační činnosti brněnských akvaristů, které v té době reprezentoval. Cituji: „Když jsem pročítal literární práce Rossmässlerovy, různé ty vzácné zkazky jeho, doposud tak málo známé, podlehnul jsem úplně jeho vlivu a nazírání a rozhodnul se kráčeti v jeho šlépějích, pokud slabé mé síly a vědomosti k tomu stačí. A tak počala po víceleté předchozí průpravě v letech 1900 – 1907 akvaristická propaganda v různých časopisech (Kranichova „Příroda“, Dadákův „Milotický Hospodář“, Kudrnova „Zahrada domácí a školní“ a Fischerův „Přítel přírody“). Z denních listů byla to „Moravská orlice“ a „Lidové noviny“, které otevřely akvaristice své sloupce.“

Pan Karel Ullmann udělal pro naši akvaristiku záslužný kus práce, ale byl to rovněž člověk velice zvláštní. Uctíval vše německé, přehlížel co vznikalo v čechách a zejména v Praze, byl emotivní a rád se pochlubil (pozn.: je zajímavé porovnávat, co bylo téměř před sto lety, s projevy některých současníků). Karel Ullmann založil v r. 1907 celkem hodnotný časopis „Přírodopisné Listy“, ale ani po letech (tedy v době, kdy vycházely i jiné akvaristické časopisy) si m.j. neodpustil v hlavičce svého časopisu uvádět slogan „Jediný odborný časopis pro akvaristiku, teraristiku a příbuzná odvětví“. Sám k začátkům svého jednoměsíčního periodika uvádí :

„14. a 21. února r. 1907 předstupuji před veřejnost brněnskou s obsáhlým pozváním ku založení ústř. spolku pro akvaristiku a teraristiku na Moravě, který se dne 17. března téhož roku stává skutkem. Krátce na to zakládá se první ilustrovaný časopis pro akvaristiku a teraristiku: „Přírodopisné Listy“, jehož vydávání mi vrchní ředitel Živnostenské banky, dr. Ladislav Preis na základě denunciace nepravdivými údaji podložené jako můj představený z nicotných důvodů r. 1910 zakazuje. Souvisí to s úmyslem založiti časopis téhož druhu v Praze. Tak vzniká v Praze časopis: „Akvaristický Obzor“, který r. 1914 smrtí B. Žežuly zaniká. Mým odchodem z Živnostenské banky pozbývá zákaz vrchního ředitele dra. Preisse své platnosti a „Přírodopisné Listy“ slaví roku 1923 své vzkříšení, od které doby stojí v čele akvaristické propagandě. Zvláštním telegramem radostně to vítá můj přítel E. St. Vráz.

Dne 2. června r. 1907 odevzdávám pod vlajkou spolku „Cyperus“ veřejnosti brněnské první veřejné akvárium v Lužánkách, zatím co různé četné veřejné přednášky s demonstracemi doplňují pracovní program o šíření akvaristiky. V červnu r. 1908 vydána tato knížka (pozn.: Akvarium pro dům a školu) jako první české dílo většího rozsahu o akvaristice. 17. dubna 1909 následují první lidové přednášky „O tajuplném světě našich vod“ za doprovodu svět. obrazů a filmů pod protektorátem Mor. zemského rybářského spolku v kině Elite (tehdy Doretův dvůr). Poprvé objevuje se v tehdejším Rakousku akvaristický film. Německá přednáška jest vyprodána a má býti opakována, zatím co česká jeví návštěvu slabší.“

Říká se, že svět je malý – a je to pravda. Teprve nedávno se mně dostala do rukou korespondence vedená mezi panem Bedřichem Sochorem (v závěru sedmdesátých let předsedou následnického Prvního spolku přátel akvarií a terarií v Praze, neboli „Prvního pražského“) a v té době 85ti letým nestorem brněnské akvaristiky panem Otakarem Sadovským. Dopisy jsou z července 1978 a mají zajímavou vypovídací hodnotu. Pan Sadovský m.j. dne 17. července výše uvedeného roku píše panu Sochorovi:

„Účel dřívějších spolků byl nejen šířit zálibu v pěstování cizokrajných rybek a rostlin, ale také soustřeďovat český živel proti německé rozpínavosti. Je pravda, že Váš spolek byl prvý propagační orgán akvaristiky a teraristiky u nás. Byl od samého začátku ryze český. Totéž platí o spolku Iris v Plzni. Brno bylo v oněch letech ryze německé město, jen v předměstích měli Češi většinu.“ – „První spolek pro akvaristiku a teraristiku „Cyperus“ byl utrakvistický (pozn.: ve vztahu k českým a německým členům rozumějme jako „pod obojí“). Vztahy k oběma existujícím českým spolkům byly minimální. V Brně hlavním zakladatelem české akvaristiky byl Dr. Josef Fleischer, ale jednatel Karl Ullmann vychodil německé školy, byl úředníkem v Živnostenské bance, přenášel do české akvaristiky znalosti z německého „Wochenschriftu“ a „Aquarien – blätter“ a navázal spojení s německými importními závody, dovážel do Brna akvarijní rybky a posléze z vypůjčených štočků napsal prvou akvaristickou knihu. Tím jsme předčili oba spolky české. On začal i vydávat „Přírodopisné Listy“, psalo se ovšem o rybkách, jejichž štočky zapůjčily říšsko – německé firmy, hlavně Scholze und Petschke – a ty pak Ullmann prodával.“ – „Doba po založení „Akvaristických listů“ patří k nejkrásnějšímu období tehdejší akvaristiky. Ullmann zatajil olomouckému nakladateli Prombergrovi, že české spolky ve spolupráci začnou vydávat nový časopis (byla to prvá spolupráce organizovaná Vaším spolkem a velmi si jí vážím dodnes), prodal „Přírodopisné Listy“ s tím, že prý Živnostenská banka mu vydávání zakázala! Ovšem tenhle zákaz si Ullmann objednal a nešťastný Promberger vyhodil peníze z okna – časopis nevydal. Vedení přejímá pak Praha a to už více víme o Vašem spolku. Žel, po první světové válce Ullmann znovu využívá roztříštěnosti mezi českými spolky, hrozí novým vydáváním „Přírodopisných Listů“, vetře se do Cyperusu a zničí spolkové knihy, v nichž bylo psáno, že z Cyperusu byl vyloučen. Pak došlo ke srážce mezi mnou a Ullmannem, která skončila definitivním zánikem „Přírodopisných Listů“ ve prospěch pražského časopisu vedeného Dr. Hykešem.“

Pro pořádek dodávám, že původní „Přírodopisné Listy“ vyšly v rozsahu čtyř ročníků v letech 1907 až 1910 a průběžně číslovaný pátý ročník až v roce 1923. Časopis se ale v dalším jmenoval „Akvarijní přírodopisné listy“ (samozřejmě s obvyklým dovětkem, že se jedná o jediný odborný časopis pro akvaristiku a teraristiku).

Článek byl publikován v časopise Akvárium terárium.