Léta před 1. světovou válkou byla pro příznivce akvaristického spolkového života mimořádně bohatá. V jednotlivých spolcích jsou stále organizovány přednášky, společné vycházky do přírody, různé tématické diskuse a je publikováno vysoké množství zajímavých článků a názorů, většinou na velmi dobré úrovni.
Reprezentativním časopisem předválečné akvaristické éry byl zejména „Akvaristický Obzor“ (1911 až 1914), i když původní „Přírodopisné Listy“ Karla Ullmanna, vydávané v Brně v letech 1907 až 1910, také přinesly mnoho zajímavého. Abychom nezůstali historii nic dlužni, podívejme se na typické tematické členění citovaných „Přírodopisných Listů“:
- Akvaristika: Stať technická (např. akvarijní stůl se vzduchovým topením, chytání a usmrcování živočišstva, atp.), Pomocné přístroje (topicí přístroje, vodotrysk na základě zřídla Heronova a p.), Odborné pomůcky (nemoci ryb, praeparaty formalinové), Ryby (popis a chov cca 30ti druhů sladkovodních tropických i domácích ryb), Rostliny (statě o exotických a domácích rostlinách akvarijních), Vodní zvířena (např. nezmaři, raci, voduch stříbřitý, atp.), Propaganda (akvarium a stavy střední, akvarium berlínské, akvarium školní, atp., tedy spíše propagace a informace; nikoliv zprávy spolkové) a Hovorna (systém otázek a odpovědí).
- Terraristika: Stať technická (čištění terrarií, o náplních suchozemské části terraria), Pomocné přístroje (lov obojživelníků), Zvířena (čolci, chameleoni, ještěrky, atd.) a Květena (rostliny masožravé, rostlinné terrarium).
- Přírodopisné črty a různé: zde jsou uvedeny opravdu nejrůznější informace a úvahy, počínaje cenou ptačích vajec a konče přípravou psa na výstavu).
- Životopisy významných osobností, Spolkové zprávy (koncentrované především na Cyperus Brno a Iris Plzeň - Praze se p. Ullmann vyhýbá), tzv. Listárna a seznamy vydávané literatury (české i německé, od akvaristiky až po Moravského kralikáře).
- „Přírodopisné Listy“ jsou bohatě ilustrovány od kreseb a fotografií ryb až po hnízdo kosa uvnitř ve svítilně hřbitovní.
Spolek Akvarium se stále schází v Platýzu a organizuje řadu zajímavých přednášek a akcí, z nichž např. vyjímám: „Na zábavním večeru (přítomno 64 členů a 12 hostů) p. univ. prof. Dr. E. Babák projekcí velice zdařilých fotografických snímků provedl přítomné členy a hosty několika výlety v centrálních a slovinských Alpách.“ – přednáška na téma „O činitelích určujících vznik pohlaví“ – přednáška „Jedovaté ryby a rybí jedy“ – bezplatné kurzy o zřizování akvárií – opakovaná cvičení tzv. Mikrologického odboru – rozsáhlá písemná polemika na téma „O vzdornosti cizích ryb akvarijních ke chladu“ (pozn.: polemika velmi pochopitelná, protože s vytápěním akvárií byly technické i ekonomické problémy) – přednášky „Světelné obrazy exotických ryb s výkladem“, „O fotografování ryb“, „O bastardaci akvarijních ryb“, atd. Přednášeli zkušení akvaristé i kandidáti, kteří se tak prezentovali. Účast na jednotlivých akcích byla vysoká (spolek Akvarium v roce 1912 uvádí již více než 200 členů).
Akvaristicky se „probouzejí“ další města, viz např. tyto zprávy:
- „ Interesenti o odborný spolek akvaristický v král. městě Písku dohodněte se s panem Gustavem Gregrem, statkářem tamže“, nebo
- „Na roudnické drůbežnické výstavě o svátcích svatodušních t.r. (pozn.: 1912), pořádané v knížecí restauraci Pod lípou, byla zásluhou několika roudnických akvaristů uspořádána
- výstavka, jež bez nadsazování byla nejhezčím a nejzajímavějším koutem jinak velice pěkné této výstavy.“
Podzim 1912 byl zajímavý i v plzeňském Irisu, který v sále měšťanské besedy uspořádal od 21.9. do 6.10. výstavu akvárií a terárií (pozn.: údajně se jednalo o druhou samostatnou výstavu Irisu – první byla o dva roky dříve). Z dochovaných informací cituji: „Usneseno ceny udělovati dle podrobně vypracovaného klíče, čímž se jeví potřeba jury sestaviti z členů spolku, k nimž smí se připojiti i vystavovatel sám, by se přesvědčil, že dle stanovených pravidel jeho exposice se posuzuje. Nezahálel tedy spolek náš o prázdninách, ale konal schůze každý týden mimo obvyklé měsíční vycházky“ (pozn.: předsedou výstavního výboru byl zvolen p. Otman, jednatelem p. Oktabec a pokladníkem p. Zalabák). Jedna z dalších pěkných akcí Irisu: „Dne 14.července podnikli jsme celodenní vycházku ke Lnářským rybníkům. Účelem vycházky bylo poučiti se o tom, kterak vědecky zkoumá se výživnost rybníků lovením planktonu. Za tím účelem zapůjčila lesní správa pana barona Karla z Lilgenau šest lodiček a opatřila i mužstvo k jich řízení. Výpravu vedl sám pan lesní rada Theodor Mokrý, pokusy prováděl pan lesní adjunkt Václav Pecka. Plavba po rybníku mezi kvetoucími lekníny, proplétání se vodními cestami zarostlými vysokým rákosím poskytovalo nezapomenutelný zážitek“. Možná, že se to dnes zdá být někomu naivní, ale ti lidé si našli čas na sebe i na přírodu, neříkali si „nemám čas“ a „co z toho ?“, byli k sobě slušnější než dnes a určitě si nedovolovali podrazy a intriky, kterými nás v současnosti častují někteří „kolegové“.
Na konci r. 1912 přichází z Plzně ještě jedna zajímavá zpráva: samostatně se prezentuje akv. a ter. kroužek Parnassie, tvořící se v mezích spolku Iris.
V brněnském Cyperusu byly vedeny rozsáhlé diskuse o nemocech ryb a o hromadných úhynech akvarijních živočichů. Cituji: „Vina, jak úsudek všech se shoduje, spadá na vodu (z vodovodu) a na náhlé změny v teplotě. V akvariích, v nichž změněna byla v tomto měsíci (pozn.: listopad) voda, onemocněly (gambusie, xiphophoři apod.). Nejlépe ještě pomáhal 3% roztok kuchyňské (též mořské) soli. Lázeň čpavková se neosvědčila.“ Pan revident Hrabal, předseda nově zřízeného akv. spolku s názvem Spolek Českých Akvaristů v Králově Poli, dále oznamuje, že 13.10.1912 se konala ustavující valná hromada. Výborové schůze konají se každý čtvrtek a přístupny jsou všem členům i s rodinami. Spolková místnost jest v restauraci pana St. Červinky u Fleků. Nový spolek o sobě vydal malou propagační brožurku a přistoupil ke sdružení k Akvaristickému Obzoru.
Spolek Kotvice v Mělníce měl v závěru r. 1912 již 72 členů a na svých 8mi schůzích s přednáškami měl v průměru návštěvu 35 posluchačů.
O tom, jak žili akvaristé i společensky, m.j. vypovídá i toto oznámení: „Akvaristický spolek Leknín Praha pořádá dne 7. prosince t.r. Mikulášskou zábavu v sálech restaurace u Vejvodů, Praha I., Jilská ul. Program zvlášť pestrý. – Rozdávání dárků. – Po zkušenostech z loňské spolkové zábavy možno očekávati, že P.T. příznivci a členové spolku Leknín, jakož i ostatních českých sdružení akvaristických v hojné míře i letos se dostaví.“
Začátkem r. 1913 Akvaristický Obzor uvádí již přes 1000 předplatitelů. Přistupuje k němu další organizace – Společnost Přátel Přírody v Praze (zaměřila se zejména na pořádání přednášek, jako např. O dnešním stavu akvaristiky, Z biologie jarních tůní, O regulaci dýchacích pohybů, zvláště u ryb, Ze života želv v terrariích, atd.).
V r. 1913 je m.j. věnována značná pozornost i mořské akvaristice (příklady témat: Kterak s úspěchem si zařídím mořské akvarium?, Mořská akvaria bez větrání, Ryby pro mořská akvaria, atp.).
V závěru r. 1913 zahajuje činnost další nový český spolek, tentokrát v Klatovech (ustavující valná hromada 29.9. a to z iniciativy c.k. naddozorce fin. stráže p. Šota). Dostává jméno Danio a přistupuje ke spolkům sdruženým kolem Akvaristického Obzoru.
V předvečer 1. světové války téměř vymizely tradiční akvaristické vzájemné šarvátky. Naopak zaznamenáváme určitou svornost. Akvaristé se i navzájem podporují – např. viz inzerci tohoto typu: „Restauraci v Dělnickém domě v Chrudimi převzal člen Akvaria Vojtěch Böhm, bývalý vrchní číšník v hotelu Arciv. Štěpán v Praze. Doporučujeme čtenářům t.l.
Čtvrtý ročník Akvaristického Obzoru (1914) doznává změn. Mění vydavatele (po p. prof. J. Kranichovi z M. Ostravy je časopis nově vydáván p. A. Wiesnerem v Praze), zvyšuje předplatné a je moderněji uspořádán (např. nové rubriky Školní hlídka, Fotografická hlídka, Cizí ryby, Cizí plazi, atd.). Pro pracovní zaneprázdněnost z redakce odstupuje p. Dr. E. Rytíř a na jeho místo nastupuje p. Ph. Dr. V. Vávra, kustos musea království českého.
