V roce 1912 vychází většina čísel II. ročníku Akvaristického Obzoru a dochované zprávy svědčí i o bohatém spolkovém životě.
Iris, kroužek přátel přírody v Plzni, se rozhoduje k účasti na letošní (pozn.: 1912) pražské výstavě Leknínu a míní vyvinouti velké úsilí k urovnání akvaristického napětí v Praze („K návrhu spolku Cyperus usneseno, vyslati předsedu p. Otmana jako delegáta ku dorozumívacímu jednání akvar. spolků Akvarium a Leknín v Praze se vřelým přáním po dohodě v zájmu české akvaristiky, svorného spolužití obou bratrských spolků …“). Z dnešního pohledu je opět úžasné např. toto prohlášení členské schůze Irisu: „Zásadně usneseno pořádati každou 1. neděli v měsíci vycházku. Za prvý výlet do přírody usnesena vycházka k Boleveckým rybníkům k pozorování počátku života fauny a flory po zimním spánku.“ Členstvo bylo rovněž upozorněno na „výborný spisek Akvarium od osvědčeného odborného spisovatele B. Žežuly za subskripční cenu 80 hal. neváz., 1 K 40 h vkusně váz.“ Přihlášky přijímal předseda spolku, c.k. finanční komisař Jan Otman v Plzni.
Brněnský Cyperus v této době pořádal své členské schůze každou druhou sobotu v měsíci ve spolkové místnosti Budějovické pivnice na Nové ulici v Sokolském domě a výborové schůze každý poslední úterek v měsíci tamtéž. Když přišlo méně členů, bylo vydáno např. takovéto prohlášení: „Malá celkem účast omlouvá se deštivým počasím“, atp. Cyperus měl v uplynulém správním údobí 86 členů, členských schůzí bylo 12, výborových 17, návštěva členských schůzí kolísala mezi čísly 16 – 35. Uskutečněno bylo 6 přednášek, na kterých bylo vylosováno přes 500 rybek a 15 jiných předmětů. Výhry byly většinou darovány některými členy výboru, p. Kučerou, správcem nemocnice na Mělníce, p. Petruschkou. vrch. Báňským úřed. v Přívozu a setníkem p. Pohlem v Brzezanech. Bylo též podniknuto několik vycházek. Spolkový majetek byl sestaven v řádný inventář, „aby každý kdykoliv se mohl přesvědčiti o movitém spolkovém majetku“, což bylo m.j. 1 velké akvárium, 5 malých litých akvárií, 1 vysoké otopné akvárium v Lužánkách, jedno velké trojdílné akvárium a 1 paludarium u p. Špačka, 4 konve, 2 topící přístroje a 1 vývěsní skřínka.
Zajímavé informace poskytovali i správcové lužáneckých akvarií, např.: „P. John osázel akvária v květnu. Teplé počasí dobře slušelo všem rybám. Ve velkém akváriu přešly ku tření ryby chanchitta, acara a rájovci. Neznámou však příčinou později mnoho ryb pohynulo. Nezdar tento tak rozhorlil správce akvarií, že předal vše p. Markovi. Zpráva p. Marka: Pro pokročilost doby nehodlal zprvu činiti velkých změn. Vyčistil akvaria od spousty řas. Po pěti dnech objevily se řasy opět a proto akvarium znova založeno. - Z ryb tropických zapomenuto bylo v akvariu společenském danio rerio, které zašlo při 8 °C.“
Propagaci akvaristiky jistě sloužily i nabídkové akce, pro které měl Cyperus zřízen tzv. školský odbor. Byl sestaven seznam všech českých škol brněnských, kterým byla nabízena pomoc při zřizování a údržbě akvárií. Horlivým „navštěvovatelům“ členských schůzí byly udělovány prémie. Losovány byly např. ryby: Xiphophorus H., Barbus conch., Girardinus guppyi, Danio, rájovci, Chanchitto, Fundulus gul. Modrý, Mollienisia formosa aj. (pozn.: názvy ryb jsou samozřejmě dobové).
Typický závěr schůze: „Pan Hošek ukazuje pod drobnohledem nálevníky ze svého mořského akvaria. Všem přítomným dána živá potrava pro rybky.“
I když se počátkem roku 1912 sešli delegáti spolků Akvarium, Cyperus, Iris a Leknín za příčinou vzájemné dohody a i když po vzájemném vysvětlení prohlásili zástupci Akvaria a Leknínu jednomyslně, že zapomenou na veškeré příčiny sporu, některé neshody mezi pražskými spolky přetrvávaly dál. Vše pak vyvrcholilo při organizování letních akvaristických výstav. Ve vzpomínkovém separátu „40 let Prvního spolku přátel akvarií a terarií v Praze“ je m.j. řečeno: „Dále chtěl spolek povzbuzen svými úspěchy uspořádati v tomto roce (pozn.: 1912) ještě velkou akvaristickou výstavu v Praze a měl již k tomuto účelu propůjčeny místnosti v Buquoyově pavilonu na Letné; když však v stejnou dobu chtěl pořádati podobnou výstavu i spolek Leknín, náš spolek v zájmu celého hnutí akvaristického od pořádání výstavy upustil a ze všech sil tuto jeho akci propagací podporoval. Výstava pořádaná na Střeleckém ostrově se podařila a my byli mezi prvními, kteří spolku k úspěchu jeho a zároveň ale i úspěchu celé akvaristiky gratulovali.“ Jak dalece byla tato slova míněna upřímně dnes již asi nikdo neposoudí. Navíc je až nepochopitelné, jak vysoké množství akvaristických zápisů a prohlášení postrádá datum a podpis autora, takže nelze čerpat ani z těchto souvislostí. Vraťme se však ještě k původním oznámením v Akvaristickém Obzoru.
Pod titulkem „Výstava Akvaria odložena“ přináší AO dne 1.6.1912 následující prohlášení:
„Přípravné práce k výstavě akvaria, o nichž v předešlých číslech bylo referováno, byly v průběhu dubna zleněny a v květnu úplně zastaveny, když se ukázalo, že vlastně členstvo má větší zájem o vnitřní spolkovou činnost než o vnější repraesentaci, zvláště pak, když se nepodařilo docíliti úplné dohody v záležitosti výstav s druhým pražským spolkem Leknínem. Styky obou spolků, dříve velmi napjaté, staly se v těchto měsících přátelskými, ale tím zároveň poklesla konkurenční nálada, a čím dál tím více členstvo Akvaria projevovalo vůli, ponechati Leknínu volné pole a zanechati nákladné výstavy. Dvě současně pořádané závodící výstavy byly by už jen finančním nezdarem jistě rozdmychaly, co už dohasínalo. Starší a veliký spolek Akvarium konečně uznal, že nemá potřeby soutěžiti s mladým a nadějně se rozvíjejícím Leknínem. Akvarium uspořádá si výstavu jindy, zajisté za součinnosti Leknínu; oba velké pražské spolky budou se moci v repraesentaci střídati a druh druhu pomáhati. Redakce nemůže než projeviti plné uspokojení z toho, že konečně bude česká akvaristika zbavena tíživých neshod a zcela sjednocena.“
V červnovém čísle AO již ale nacházíme i tuto zprávu:
„Spolek Leknín uspořádá ve dnech od 16. do 30. června t.r. velkou samostatnou výstavu na ostrově střeleckém. Vystaveno bude členstvem asi 150 akvarií sladkovodních i mořských, dále několik terrarií, pomůcky, literatura odborná a praeparáty. Výstava bude otevřena od 9 hod. ráno do 9 hod. večer. Návštěvníci výstavy budou míti volný vstup na koncert! Velikostí a uspořádáním předčí výstava Leknínu všechny dosud pořádané české výstavy akvaristické a možno již dnes říci, že bude se moci dobře rovnati podobným velkým podnikům v Německu, kde akvaristika je jinak daleko rozšířenější a podporována jak po stránce praktické, tak literární. Heslem každého akvaristy a přítele přírody budiž: Na výstavu Leknínu. - Spolek upozorňuje na originální plakáty, které jsou nejen v Praze, nýbrž i po městech venkovských rozvěšeny.“
1.7.1912 AO již přináší následující informaci: „Výstava spolku Leknín těšila se hned prvého dne při svém zahájení hojné návštěvě nejen interessentů místních, nýbrž i venkovských; zvláště spolky Kotvice, Iris a Akvarium byli svými členy hojně zastoupeny. Výstava plně splnila předcházející ji zprávy, i může býti spolek Leknín na tento skutečně dokonalý, velký podnik svůj hrdým! Jako směrodatný úsudek o výstavě té můžeme citovati výrok slovut.p. prof. Friče, že od doby, kdy on z Londýna různé dnes zde vystavené předměty přivezl, nikdy v Praze nic podobného neviděl. O celku výstavy vyslovil se s největší pochvalou! Podotknouti dlužno, že i během výstavy přibyly mnohé nové předměty, které dosud ve výstavním katalogu vedeny nejsou, zvláště ještě jedno velké mořské akvarium – vzorné – vystavené členem p. inž. Čermákem.“
Výše uvedené názory a příspěvky záměrně uvádím tak, aby si čtenář mohl vytvořit svůj vlastní názor. Ten, kdo se někdy zúčastnil organizace, výstavby a provozu klubové akvaristické výstavy, dobře ví, co je to za obrovskou práci, co to stojí námahy a jaká to přináší finanční rizika. Naším předchůdcům, i když se handrkovali, patří tedy úcta a obdiv. Mimochodem, to handrkování trvá dodnes, je to stále o ochotě pomáhat, dnes více než kdy jindy o financích a i výše publikovaná sebechvála trvá dodnes – jen ji někteří aktéři (naštěstí jen ojediněle) nevhodně nazývají „nevídanou mezinárodní aquarium show“.
Pro pořádek ještě uvádím, že od 1.6.1912 do redakce Akvaristického Obzoru přistupuje i p. Dr. E. Rytíř, člen spolku Leknín. Stalo se tak na základě mezispolkové dohody o urovnání vzájemných vztahů.
